filozofie kmene

filozofie kmene

Všichni určitě (svým způsobem) věříme v Boha. Věříme v Pravdu, která vše podpírá, věříme že to, co v je nás živé, je bůh sám. Na jméně nám příliš nezáleží, ať je to indiánský Velký Duch, Ježíš, Šiva, Višnu nebo živá Prázdnota.  Přesto však je naším rodinným bohem Krišna, protože je to veselý bůh, tančící a zpívající. Tak zpíváme Krišnovi, a pokud je Krišna jen projevem nějakého univerzálnějšího boha, tak náš zpěv k němu dolehne stejně. Věci boží necháme bohu, On si to už porovná, prozkoumajíc naše srdce. A Krišna je bůh, kterého snáze přijmou děti, a mahamantra snad musí přitáhnout každého. 

Nicméně stavíme na vánoce Betlém, zpíváme křesťanské písničky, které napsal náš kamarád Vojta Král, a z našeho popudu se obnovily bohoslužby v naší kapličce ve Žďáru.  Vážíme si Bible, ale častěji čteme Bhagavadgítu či Tao Te Ting. ( A Legolas studuje stále další věci). Bůh je pro nás především okamžikem sdílení, největši z těch věcí, při které je Ačjuta Gotra spolu a věci sdílí...

Bůh je pro nás ve všem, především v nás, ale i v přírodě, a v každé věci, jak by mohl nebýt ve všem. A tak se i v našem komplikovaném světě snažíme vidět krásu, a proto  navazujeme na  woodcraft, protože tam je Krásy a malebnosti opravdu hodně. 

 

Hare Krišna, Hare Krišna,

Krišna, Krišna, Hare Hare

Hare Ráma, Hare Ráma,

Ráma Ráma, Hare Hare